Minulý článek jsem se rozepsala o Veľkem Javorníku, kdy jsem vás lehce navnadila na krásnou výzvu Slovenska. Než se, ale pustíme do popisu hor z výzev, chtěla bych se vrátit zpět k Javorníkům. Ne jen na Slovensku, ale také u nás v Česku se nachází dvě hory a to Velký Javorník a Kelčský Javorník. Obě dvě hory bych vám chtěla trochu přiblížit. Začneme tedy krásným Kelčským Javorníkem.
Kelčský Javorník je nejvyšší horou Hostýnských vrchu s výškou 864 m.n.m. Tuto horu specifikuje na samotném vrcholku rozhledna, která zde byla postavena dne 15.09.2015 . Do vyšky sahá až 35 m. Rozhledna nemá obvodové zdi, takže při jejím stoupání se člověk může rozhlížet po okolí, navíc má několik výhledových míst, na kterých se při stoupání můžete pozastavit. Rozhledna má celkem 156 schodů, které jsou stočené do spirály. Jakmile se člověk dostane na konec vršku rozhledny, má rozhled na Jeseníky s Pradědem, uvidíte Králický Sněžník, Beskydy, Javorníky, Malou Fatru, Bílé Karpaty, nebo hrad Buchlov.
Na každou horu existuje více tras a my jsme se rozhodli prozkoumat dvě trasy, jednu v jarním období a jednu v zimním období. Jarní trasa
Na tento vrchol jsme se s mou drahou polovičkou
rozhodli poprvé vyrazit 10.05.2020. Dorazili jsme na parkovišti v Podhradní Lhotě. Zaparkovali jsme bez
problémů, vzali si batůžky na záda a mohli jsme vyrazit. Tehdy jsme měli v naší rodině jen Serafka, takže jsme mu nasadili postroj a mohl se rozběhnout směrem k lesní cestě a začít si užívat svobody na čtyřech tlapkách. Od parkoviště jsme se napojili na zeleně značenou trasu, která vedla až na vrchol. Na začátku cesty jsme šli pár metrů po asfaltové cestě, kdy jsme se pak napojili na lesní cestu.
V půli cesty nás čekala první zastávka a to u zříceniny hradu Nový Šaumburk (Zubřič). Jedná se o gotickou zříceninu z 14. Století. Od téhle zastávky jsme čekali trochu více, z hradu opravdu zbyla jen zřícenina, v okolí se nacházeli pozůstatky zítek s pár kameny. Kdyby toto nebylo označeno na mapě, jako památka zříceniny hradu, člověk by ani nepoznal, že zde někdy nějaký hrad stál. Přesto jsme se zde na chvíli zastavili a udělali jsme si krátkou pauzu na pití, kdy jsme se trochu porozhlédli po okolí.
Poté jsme vyrazili dále a to k rozcestníku Pod Černou bařinou, kde nám zbývalo do cíle už jen pár kilometrů. Po cestě se nenachází žádná studánka, řeka či malý lesní potůček, kde by se mohl pes napít, takže doporučuji si vzít pro svého pejska zásobu vody. Když jsme se blížili k vrcholu, z dálky jsme viděli kovovou konstrukci rozhledny. Cesta byla příjemná a bez jakýkoliv překážek a problémů. Ze začátku cesty nás čekal trochu větší kopec, ale potom už cesta vedla víceméně po rovince. Na vrcholu hory jsou postavené lavičky a ohniště, kde určitě stojí za to se na chvíli zastavit, rozdělat si oheň a upéct si výborný špekáček. Já jsem osobně byla překvapena, že na vrcholu hory se nachází toaleta (kadibudka), která je dostatečně vybavená. Cesta zpět na parkoviště vede po stejné značené trase a to zpět po zeleném značení. Na této trase nenajdete žádné občerstvení, avšak od parkoviště to není daleko od náměstí, kde se určitě nějaká restaurace s občerstvením najde. Tato trasa je dle mého názoru vhodná pro děti, naopak pro kočárky tuto trasu nedoporučuji. Toto je jedna z tras, po které se dostanete na vrchol Kelčského Javorníku.
Zimní trasa
Vzhledem k tomu, že nám Kelčský Javorník přirostl k srdci, rozhodli jsme se na něj vystoupat znova a to v zimním období dne 29.12.2021, kdy jsme to pojali, jako poslední výšlap v tomto roce. Udělali jsme velmi dobře, protože zimní okolí bylo opravdu nádherné.
Tentokrát jsme se, ale rozhodli vyjít tuto horu po jiné trase než minule. Zaparkovali jsme na parkovišti Rajnochovice - ski areál Tesák. Z tohoto parkoviště jsme se napojili na žlutou značku, která vedla do lesa. Značení bylo dobře viditelné po celou dobu naši cesty. Trasu jsme si zvolili okolo skal a památníku Jehelník, který se nachází 1km od vrcholu Kelčského Javorníku. Jehelník je pamětní deskou popraveného Odbojáře L. Jaroše. Oproti první zapsané trasy, tato vede střídavě do kopce a z kopce. Trasa nebyla dle mého názoru náročná, ale pokud člověk chce výšlap pojmout zlehka, doporučím spíše zapsanou jarní trasu.
Zimní zvolená trasa se mi hodně líbila už z důvodu sněhového okolí do kterého jsem se zamilovala a to hlavně na vrcholu hor, kde se sníh pomalu snášel z nebe zároveň s lehkou mlhou, která na vrchol pomalu dopadala. Různé počasí tvoří různou atmosféru, a ten den se to opravdu povedlo, člověk si tuto horu zapamatoval, jinak než při prvním výstupu. Jak jsem zmiňovala cesta na vrchol nebyla náročná, takže nebylo třeba brát pro psa botičky. Nevýhodou této hory je, že zde nejde udělat žádný větší okruh, takže se člověk vrací po stejné trase, kterou přišel.
V tomto případě se vracíme zpět po zeleném značení, kde se následně u rozcestníku napojíme na žlutou značku, která nás zavede zpět na parkoviště ski areál Tesák, kde se nachází i restaurace zvaná Tesák. Zde je možnost venkovního i vnitřního posezení. My jsme se v této restauraci na chvíli pozastavili a dali jsme si čepované pivo, na které jsme dostali při seběhnutí z hory velkou chuť. Není to úplně naše tradiční pití v zimě, ale chuti člověk prostě neporučí. Zjistili jsme, že dovnitř do restaurace můžou i psi, takže pokud se zde budete chtít zastavit a dát si dobré teplé jídlo, teplý čaj či svařáček a nebo si dát otužovací jedno orosené pivo, jako my, můžete se i se psem posadit a odpočinout si po výšlapu než vyrazíte zpět domů.
Jarní trasa na mé doporučení:
Náročná trasa: NE
Pro děti s kočárkem: NE
Vhodná trasa pro psy: ANO
Voda po cestě: NE
Nesmeky: NE
Botičky pro psy: NE
Restaurace v okolí: NE
Značená trasa: ANO
Bezplatné parkoviště: ANO
Vhodné pro děti: ANO
Zimní trasa na mé doporučení:
Náročná trasa: NE
Pro děti s kočárkem: NE
Vhodná trasa pro psy: ANO
Voda po cestě: NE
Nesmeky: DLE UVÁŽENÍ
Botičky pro psy: NE
Restaurace v okolí: ANO
Značená trasa: ANO
Bezplatné parkoviště: ANO
Vhodné pro děti: NE